Vesnice

Byly to původně dvě samostatné vesnice, Muyeji a Shapongo Postupem času se spojily a začaly se nazývat Mushapo. Mushapo leží 50 km jižně od Tshikapy směrem k Angole a asi 1000 km jihovýchodně od Kinshasy v provincii West Kasai. Vesnici vedou dva náčelníci, tradiční hlavy vesnice – náčelník Muyeji je zodpovědný za část Muyeji, náčelník Mbumba Thumba za část Shapongo. Když jsme v roce 2011 přijeli do Mushapa, nebyla ve vesnici žádná škola. Děti musely docházet asi 5 kilometrů do jedné ze sousedících vesnic, a to jen v případě, že si jejich rodiče mohli dovolit platit školné.

Živobytí lidí ve vesnici

Obyvatelé Mushapa žijí v prostých hliněných chatrčích, chráněných slaměnými střechami. Po stranách blátivé cesty, která prochází vesnicí, stojí ojedinělé stánky, které nabízí sušené ryby a někdy i zeleninu nebo ovoce. Potraviny, které se zde nepěstují, je třeba dovézt z města Tshikapa, vzdáleného 55 km. Tam vesničané docházejí přibližně jednou týdně. Asi polovina obyvatel Mushapa získává obživu kopáním diamantů. Zbytek obyvatelstva pěstuje potraviny pro vlastní potřebu, což ovšem stačí sotva k přežití. (To mi není jasné. Proč…? Nemají pozemky, je tam neúroda, zloději…? Nebo to neumí? Už jsme o tom spolu mluvili, ne…? Jak to vypadá s kopáním diamantů? Hledají, kde chtějí, nebo chodí do nějakých dolů pro někoho pracovat? Jak jsou úspěšní…? To je strašný, co všechno o Mushapu pořád nevím…) Většina lidí zde nemá solidní práci s pravidelným příjmem, v regionu chybí větší zaměstnavatelé. Náš projekt v Mushapu je významný i proto, že vytváří důležitá pracovní místa. Navíc je třeba si uvědomit, že jeden pracující člověk musí často uživit více než 10 rodinných příslušníků.

Topografie a farmaření

Výrazy „vnitrozemí“ nebo „buš“ označují jednak smíšenou plochu, charakteristickou divokými křovinami, rozptýlenými stromy a trávou vysokou dva až tři metry. „Vnitrozemí“ je ale rovněž označení pro zaostalou venkovskou krajinu, vzdálenou od velkých měst. Mnoho lidí v Mushapu mluví jen místním nářečím Tshiluba (v Kongu se používá více než 450 jazyků a nářečí), takže je často zapotřebí tlumočník do francouzštiny. V regionu West Kasai jí hodně lidí pouze jednou denně – někdy i jen jednou za dva dny – a to většinou plody a listy manioku, který je v Kongu hlavní potravinou. V závislosti na úrodě mohou být k jídlu i oříšky, kukuřice, sója, banány, manga, pomeranče - a možná jednou měsíčně kuře nebo sušené maso.

Lékařská péče

V Mushapu nemají čističku vody. Jako zdroj pitné vody pro celou vesnici slouží pouze jedna studna, hluboká 80 metrů. Pro přepravu vody po vesnici se používají nádoby. Sami lidé se chodí mýt a prát své oblečení do řeky, vzdálené asi 2 kilometry. Hygienické podmínky zde opravdu nejsou dobré, v místě chybí mj. čisté záchody. Tyto hygienické nedostatky, komáři a další problémy představují velké zdravotní riziko. Pro přibližně 1000 obyvatel Mushapa, z nichž více než polovinu tvoří děti, je zde k dispozici pouze jeden doktor se základními znalostmi a mnoho lidí si nemůže dovolit mu zaplatit. Řada nemocí je smrtelných, především malárie, a to zejména pokud není okamžitě zahájena léčba. Proto v rámci možností zdarma dodáváme léky lidem, kteří si je nemohou dovolit, a především se snažíme pomáhat dětem.

Školní projekt

Školu stavíme mimo vesnici na takovém místě, aby z ní měly užitek i děti z okolních vesnic. Jednou z věcí, kterých chceme našim projektem dosáhnout, je zlepšení celkové situace v Mushapu. Pro stavbu naší školy používáme kvalitní stavební materiál (vlnité plechy na střechu, pálené cihly, beton na základy atd.) Stavíme tedy v kontrastu k hliněným chatrčím se slaměnou střechou, které je nutné každý druhý rok obnovovat. Zároveň chceme tímto pilotním projektem vyzvat další organizace a bohaté Konžany, aby se rovněž angažovali ve venkovských oblastech. Jedna věc je jistá – školu v Mushapu chtějí všichni. Její dostavění a rozšiřování je nezbytně nutné. Na tomto projektu spolupracujeme s vesničany a všichni tak společně neseme za jejich školu zodpovědnost.